|
| |
|
| |
|
|
Vybrané dopady klimatických změn na ptáky v horách Evropy: posuny ve výškovém rozšíření, změny početnosti a změny fenologie
Mikulcová, Eliška ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hološková, Adriana (oponent)
Množství studií se zabývá vlivem klimatických změn na organismy, mimo jiné i na horské ptactvo. Horské druhy jsou obzvláště ohrožené působením změn klimatu, jelikož se vyskytují v extrémním prostředí. Změny klimatu působí na horské ptáky většinou přes rostoucí teplotu prostředí, která ovlivňuje jejich výškové posuny a početnosti. Obě tyto proměnné jsou kromě změny klimatu závislé i na specifických druhových vlastnostech jednotlivých druhů, oblasti jejich výskytu a změně habitatu. Tato práce se zaměřila na utřídění poznatků o dopadech klimatické změny na horské ptáky a na objasnění variability výškových posunů těchto druhů. Bylo zjištěno, že větších výškových posunů do vyšších oblastí dosahovaly druhy nižších poloh, otevřené krajiny a druhy s rychlou životní strategií. Při posunech do nižších oblastí převažovalo působení změny habitatu nad vlivem klimatické změny. Žádné významné posuny nebyly zaznamenány, když druhy odpovídaly na změnu klimatu změnou fenologie, což jim zřejmě umožnilo kompenzovat její dopady na lokální úrovni. Populační trendy byly většinou negativní s největšími poklesy pro vysokohorské druhy, druhy s vysokou ekologickou specializací, daleko migrující druhy a druhy s krátkou délkou života. Pro snížení poklesu početností je důležité nastavit vhodný lokální management krajiny a...
|
|
|
Početnost a využívání biotopů reintrodukovaných populací okáče skalního (Chazara briseis) v ČR
Pešová, Lucie ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) patří v České republice ke kriticky ohroženým druhům, jeho poslední populace donedávna přežívala v NPR Raná v CHKO České středohoří, i ta postupně slábla. Biotopem druhu jsou krátkostébelné trávníky, které jsou udržovány převážně extenzivní pastvou a managementem. V současné době těchto lokalit ubývá, tradiční hospodářství se změnilo a lokality postupně zarůstají. Proto bylo přistoupeno k rekonstrukci jeho biotopů na vybraných lokalitách, které motýl v minulosti obýval, kromě Českého středohoří (PR Číčov, Dlouhá hora, PP Radobýl) i v CHKO Český kras (Třesina, Radotín). Na těchto místech proběhla v letech 2020-2021 reintrodukce, provedená výsadkem vajíček a housenek. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit početnost populací a využívání biotopů okáče skalního na těchto lokalitách ihned po reintrodukci. Odhad velikosti populací jsem prováděla metodou zpětných odchytů v letech 2020 a 2021. Velikost populací v Lounském středohoří (Dlouhá a Číčov) se pohybovaly kolem 400-500 jedinců s poměrně vyrovnaným poměrem pohlaví. Mezi těmito lokalitami byly zaznamenány i přelety, což může nasvědčovat vzniku nové metapopulace. Na lokalitě Radobýl populace čítala v roce 2020 pouze 50 jedinců a v roce 2021 již byla odhadnuta na 500 jedinců. Na lokalitě Třesina v Českém krase byla populace...
|
|
| |
|
|
Vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny
Kutzendőrferová, Adéla ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Grünwald, Jan (oponent)
Pesticidy jsou problematické chemické přípravky, které se vyskytují v různých prostředích. Tyto látky mají tendenci se hromadit v živých organismech, kde se rozkládají jen velmi pomalu a mohou mít negativní dopad na ptačí populace. Proto jsou některé chemické látky detekovány ve zmíněných prostředích dodnes, i několik let po jejich zákazu používání a mohou tak nadále ovlivňovat organismy. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny. První část práce je zaměřena na pesticidy, jejich historii, dělení na jednotlivé systémy a účinky. Druhá část práce pak pojednává o celkových dopadech používání pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny, zejména na hnízdní úspěšnost a početnost. V této části bylo shromážděno několik studií, které potvrzují negativní vliv pesticidů na početnost ptáků, avšak ne v každém případě jsou tyto studie reprezentativní pro reálné situace v krajině. Na závěr je v práci zhodnocena celková role pesticidů v pozorovaném úbytku ptáků a jsou také představeny návrhy k řešení současných negativních trendů. Práce poukazuje na nutnost rozšíření výzkumných studií, které by reflektovaly skutečné podmínky v zemědělské krajině a odhalily by tak skutečnou míru působení těchto chemických přípravků na ptačí populace.
|
|
|
Početnost a biotopové nároky holuba hřivnáče \kur{(Columba palumbus)} v městském prostředí.
MELNYK, Andrii
Bakalářská práce se zaměřuje na studium početnosti a biotopových nároků holuba hřivnáče (Columba palumbus) v různých prostředích. Analyzuje se adaptace holuba hřivnáče (Columba palumbus) na městské prostředí a jeho ekologie v urbanizovaných oblastech. Výsledky ukazují, že nejvíce holubů bylo nalezeno v parkové zóně, kde bylo také nejvíce hnízd. V městském prostředí bylo zjištěno menší množství holubů a hnízd v porovnání s parkovou zónou, zatímco v zemědělském biotopu bylo nejméně holubů a hnízd. Průměrný počet holubů na hektar a počet hnízd na hektar byl také vypočítán pro každý biotop a ukázal rozdíly v hustotě populace mezi nimi. Práce se také zaměřuje na faktory ovlivňující výskyt a početnost holuba hřivnáče v městském prostředí, jako je dostupnost potravy, hnízdní místa a vhodné klimatické podmínky. Cílem práce je získat podrobnější informace o adaptaci holuba hřivnáče (Columba palumbus) na městské prostředí a jeho ekologii, což může přispět k lepšímu pochopení vztahů mezi městským prostředím a životními podmínkami ptáků.
|
|
| |
|
|
Vliv tvaru potravních zdrojů na společenstva afrického koprofilního hmyzu
HELCLOVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá tropickými koprofilními společenstvy a jejich vztahem k prostorovým parametrům potravních zdrojů - tvar a povrch trusu. Cílem práce bylo otestovat rozdíly ve funkčním složení koprofilních společenstev, jejich abundanci a druhovou bohatost napříč normálním exkrementem a exkrementem se čtyřikrát zvětšeným povrchem. Výsledky naznačují, že preference pro exkrement s rozdílným povrchem hraje klíčovou roli ve vyhýbání se kompetici mezi hmyzem obývajícím trus.
|
|
|
Monitoring výskytu nežádoucích plankonofágních ryb ve vybraných rybnících
CÍSLER, Jiří
Literární rešerše se zabývá nežádoucími planktonofágními rybami jejich růstem, potravou a vlivem na ekosystém. Nežádoucí ryby ovlivňují abiotické a biotické podmínky prostředí byly zkoumány na rybnících Dehtář, Klec, Kvítkovický a Rod v roce 2018. Zpracovaná data popisují a vyhodnocují vývoj ryb, které ovlivňují kvalitu vody a zooplankton zkoumaných rybníků.
|
host ::
RSS.